Büsscher & Hoffmann

 

1. NAVRHOVÁNÍ STŘECH

   Střechy lze dělit podle několika hledisek. Z hlediska sklonu střešní roviny rozeznáváme střechy  : 

•  ploché - sklon střešních rovin je do 5°
•  šikmé - sklon střešních rovin je 5°až 45°
•  strmé - sklon střešních rovin je nad 45°

 

     Střechy se dále dělí podle počtu vrstev střešního pláště na jednoplášťové, dvouplášťové a víceplášťové. S víceplášťovými střešními plášti se setkáme zejména při navrhování a realizaci šikmých střech. V případě plochých střech jsou víceplášťové střechy ojedinělou záležitostí.

    Tvar a konstrukční řešení střechy závisí na klimatických,  provozních a vzhledových požadavcích, včetně požadavku na trvanlivost střešní konstrukce. Tvar a konstrukci střechy se doporučuje navrhovat co nejjednodušší.

   Jedním z  požadavků ovlivňujících řešení skladby střešního pláště je dosažení příznivého vlhkostního režimu střešní konstrukce - požadavky stanovuje norma ČSN 73 0540 - 2 - Tepelná ochrana budov - požadavky.

     Pro dosažení příznivého vlhkostního režimu konstrukce střešního pláště lze doporučit následující :

•  maximálně omezit technologickou vlhkost ze skladby střechy

(nenavrhovat vrstvy vyžadující mokrý proces nebo zaručit dostatečnou dobu pro vysychání)

•  minimalizovat kondenzaci vodní páry vkonstrukci
•  zabránit průniku srážkové vody do konstrukce
•  řešit odvětrání případné zbytkové vlhkosti zkonstrukce střechy 

   Několik základních pravidel pro navrhování střešních plášťů :

• doporučený minimální sklon střešních rovin je 1°, tj. 1,8%
• spádování střechy volíme co nejjednodušší, směrem kodvodňovacím prvkům, pokud má odtékající voda vcestě nějakou překážku (světlíky, apod.) použijeme rozháněcí klíny
• u střech sodvodněním do vnitřních vpustí nebo žlabů by odvodňovací prvky měli být zabezpečeny proti zamrzání a zanesení mechanickými nečistotami (listí apod.)
• nenavrhovat odvod vody pomocí prostupů skrze atikové konstrukce
• umožnit přístup ke vtokům na provozních střechách, kde je nad hydroizolací umístěno provozní souvrství
• pokud je to možné, vyhnout se při návrhu střešního pláště zaatikovým a mezistřešním žlabům a vůbec je nenavrhovat vpodhorských a horských oblastech
• minimalizovat rizikové detaily - prostupy hydroizolací apod.
• prostupy nenavrhujeme těsně vedle sebe - ponecháváme dostatečný prostor pro opracování detailu (např. několik odvětrávacích komínků vyvedených ze společné šachty těsně vedle sebe sdružíme do jednoho nebo ponecháme dostatečný prostor pro opracování detailu)
• hydroizolace by měla být ukončena na prostupujících konstrukcích nebo při vytažení na stěny min. 150mm nad horní úrovní střešního pláště

 

   Projektový návrh střechy by měl být zcela jednoznačný - konstrukčně, technologicky, provozně i z hlediska požadovaných technických parametrů na jednotlivé materiály.

 

V realizačním projektu by měly být určeno:

• spádování a sklon střešních rovin, způsob odvodnění
• poloha odvodňovacích prvků
• skladba střešní konstrukce včetně požadovaných technických parametrů materiálu

(na základě podrobného tepelně-technického výpočtu)

• způsob kotvení vrstev střešního pláště proti namáhání sání větrem
• průniky střešní konstrukcí
• tvar, sklon a osazení klempířských prvků včetně jejich návaznosti na hydroizolaci
• řešení konstrukčních detailů - ukončení hydroizolace, detail atiky, vpusti, prostupu, dilatace a další atypické konstrukční detaily

 

      S Vašimi dotazy ohledně návrhu i aplikace našich výrobků se obraťte na našeho  oblastního zástupce nebo přímo na poradenské středisko společnosti Büsscher & Hoffmann, s.r.o..

 

2. VRSTVY PLOCHÝCH  STŘECH

 

 ● Hydroizolační vrstva

    Rozlišují se povlakové a skládané hydroizolační krytiny.  Skládané hydroizolační krytiny se uplatňují především na šikmých střechách - tyto krytiny nejsou vodotěsné, ale voduodvádějící a proto je nelze použít pro hydroizolaci na plochých střechách.  Pro hydroizolace plochých střech se užívají povlakové hydroizolace - vytvářejí na povrchu chráněné konstrukce vodotěsný hydroizolační povlak.

    Při volbě typu hydroizolace by mělo být zohledněno celkové konstrukční řešení, požadavky na trvanlivost, údržbu, požární odolnost, předpokládanou dobu realizace apod..

   Základní rozdělení hydroizolačních systémů :

 

DLE ZPŮSOBU PROVÁDĚNÍ	► Z hydroizolačních pásů (asfaltové pásy, foliové hydroizolace) ► Z nátěrů, stěrek, stříkaných hydroizolačních hmot
DLE POČTU VRSTEV	► Jednovrstvé hydroizolační systémy  (Střešní folie + některé speciální asfaltové pásy) ► Vícevrstvé hydroizolační systémy (asfaltové pásy)
DLE SYSTÉMU POKLÁDKY	► Plnoplošné natavení (Asfaltové pásy) ► Bodové natavení (Asfaltové pásy) ► Mechanické kotvení (Asfaltové pásy, foliové systémy) ► Lepení (Asfaltové pásy, foliové systémy) ► Volné položení s přitížením (Asfaltové pásy, foliové systémy)

   O návrhu jednotlivých systémů, vhodných materiálech a systémech pokládky se více dozvíte v dalších kapitolách této příručky.

 

 ● Tepelně izolační vrstva

     Funkcí tepelně izolační vrstvy je omezit nežádoucí tepelné ztráty objektu. Požadavky pro návrh střešních konstrukcí z hlediska tepelně-technického stanovuje norma ČSN 73 0540-2 - Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky (2002). 

Popis konstrukce	Typ	Požadované hodnoty Un [W/(m2K)]	Doporučené hodnoty Un  [W/(m2K)]
Střecha plochá nebo šikmá se sklonem do 45° včetně	Lehká	0,24	0,16
	Těžká	0,30	0,20

    Lehká konstrukce (konstrukce s nízkou tepelnou setrvačností) je konstrukce s plošnou hmotností vrstev od vnitřního líce konstrukce po tepelnou izolaci do 100kg/m².

    Pro tepelnou izolaci plochých střech lze doporučit systémové řešení pomocí tepelně izolačních střešních dílců Büsscher z expandovaného polystyrenu s nakašírovanými asfaltovými pásy.

 

 ● Parotěsná vrstva

      Volba typu parotěsné zábrany by měla vycházet z tepelně technických výpočtů.  Parotěsnou zábranu nikdy neumísťujeme pod spádovou vrstvu z monolitického betonu - bránila by vysychání betonu. Její optimální umístění je těsně pod tepelnou izolací. Vlastní parozábrana je tvořena z materiálů s velkým difúzním odporem. 

     V případě, že potřebujeme z technologických důvodů vytvořit ve skladbě střešního pláště pojistnou hydroizolační vrstvu, navrhujeme parozábranu z asfaltových pásů - tato vrstva pak bezpečně plní funkci jak parozábrany tak i pojistné hydroizolace. 

V 40 K BÜSSCHER BARUTEKT	Oxidovaný AP  s vložkou ze skelné rohože	3,0
GV 45 BÜSSCHER BARUTEKT	Oxidovaný AP s vložkou ze skelné tkaniny	4,0
ALV 4 RAD BÜSSCHER ALUTEKT	Oxidovaný AP s vložkou s hliníkové folie	3,6
ALGV 45 K BÜSSCHER ALUTEKT	Oxidovaný AP s vložkou s hliníkové folie	4,0
ALGV E 40 K BÜSSCHER ALUTEKT	Modifikovaný AP s vložkou s hliníkové folie	3,8
AL E 30 KSK BÜSSCHER ALUPLAN	Modifikovaný samolepící AP s vložkou s hliníkové folie	3,0

 

● Spádová vrstva

     Spádová vrstva se navrhuje tehdy, není - li sklon střechy vytvořen nosnou konstrukcí střešního pláště. Dříve byly spádové vrstvy vytvářeny z monolitického betonu, ale toto řešení nese riziko zabudování vlhkosti do střešního pláště. Spádovou vrstvu lze též vytvořit násypem (keramzit, štěrkopísek apod.).

     V současné době se běžně využívají pro vytvoření spádové vrstvy spádové klíny z tepelné izolace (EPS, min. vláknité izolace), čímž lze přispět i k zvýšení celkové tepelně izolační schopnosti střechy. Při tomto řešení je třeba zvážit fakt, že se při větších délkách střešních rovin zvyšuje tloušťka izolace nad hranici, kdy lze použít mechanické kotvení hydroizolace - cca. 250mm, nad touto hranicí je mechanické kotvení sice možné, ale nákladné.

 

● Expanzní vrstva 

      Základní funkcí této vrstvy je vyrovnání tlaků vodních par mezi daným místem a exteriérem a tím tak zabránit jejich hromadění a vzniku tzv. boulí. Tato vrstva se navrhuje v případech, kdy lze předpokládat výskyt zabudované vlhkosti ve střešním plášti (např. je-li pod hydroizolací vrstva z monolitického betonu). Tato vrstva musí být napojena na vnější prostředí - po obvodu střechy (atiky), případně  v ploše (odvětracími komínky).  Tuto vrstvu lze vytvořit volným položením nebo bodovým natavením asfaltového pásu k podkladu (pás by měl být opatřen posypem). Tato vrstva plní i funkci dilatační. 

GV 20  BÜSSCHER BARUFLEX		Oxidovaný AP s oboustranným posypem křemičitým pískem
GV 35 BÜSSCHER BARUTEKT		Oxidovaný AP s vložkou ze skelné rohože	2,8
V 40 K BÜSSCHER BARUTEKT		Oxidovaný AP s vložkou ze skelné rohože	3,5
KVE 40 K BÜSSCHER BARUPLAN		Modifikovaný asfaltový pás s PES vložkou	3,8
KVE 45 K BÜSSCHER BARUPLAN		Modifikovaný asfaltový pás s PES vložkou	4,0

 

●  Dilatační vrstva

   Dilatační vrstva se vkládá mezi vrstvy střešního pláště pokud je potřeba umožnit pohyb jednotlivých vrstev střešního pláště. Pohyby jednotlivých vrstev mohou být vyvolány např. změnou teploty, vlhkostí nebo zatížením. Lze ji vytvořit z např. z pásu Büsscher BARUSIN R 350, nebo pomocí geotextilie, případně i PE folie.

 

 ● Separační vrstva

   Odděluje dvě vrstvy střešního pláště z výrobních, mechanických, chemických a jiných důvodů.              Tato vrstva se používá například při pokládání foliových hydroizolací na bázi mPVC na polystyren nebo asfaltové pásy.

 

 ●  Ochranná vrstva

    Základní funkcí této vrstvy je prodloužení životnosti povlakových krytin ochranou před UV zářením, vysokými teplotami vznikajícími na střeše, mechanickým poškozením hydroizolace apod..  Tato vrstva může být již integrována na asfaltovém pásu ve formě ochranného břidličného posypu, nebo je zajištěna např. vlastní konstrukční skladbou střechy - např. provozní vrstvou (pochůzné, zelené střechy) nebo v případě obrácených nebo tzv. duo střech vrstvou tepelně izolační. Funkce ochranné vrstvy může být také spojena s vrstvou stabilizační.

 

 Ochranné vrstvy lze dělit na : 

• lehké (nátěry, nástřiky)
• těžké (násypy a provozní úpravy)

 Těžká ochranná vrstva má i funkci ochrany proti vyššímu požárnímu zatížení (např. kačírek).

 

 ● Stabilizační vrstva

   Pokud není navrženo (nebo nelze navrhnout) mechanické kotvení vrstev střešního pláště nebo jejich lepení, navrhuje se pro zajištění polohy vrstev střešního pláště proti působení sání větru apod. vrstva stabilizační (násyp z kačírku, dlažba apod.). U provozních střech je tato vrstva tvořena provozním souvrstvím.

 

 ● Provozní vrstva

     Provozní vrstva nebo souvrství  umožňuje využití střechy jako pochůzných, pojízdných, případně střešních zahrad apod.. Principem návrhu provozních střech je návrh střešního pláště po hydroizolační vrstvu, na který se navrhuje provozní souvrství dle požadavků projektu. Jednoduchou  provozní vrstvu navrhujeme i lokálně na nepochůzných střechách, aby byla umožněna kontrola a údržba střechy a případných technologických zařízení umístěných na střeše.

 

 

 3. ZÁKLADNÍ KONSTRUKCE STŘEŠNÍCH PLÁŠŤŮ PLOCHÝCH STŘECH

 3.1. JEDNOPLÁŠŤOVÁ PLOCHÁ STŘECHA S PŘÍMÝM POŘADÍM VRSTEV

    Jedná se o klasické skladby plochých jednoplášťových střech, kde je tepelná izolace umístěná pod hydroizolační vrstvou. 

• parotěsnou vrstvu navrhujeme vpřípadech, kdy relativní vlhkost vzduchu vinteriéru přesahuje 60%, vkaždém případě je nutné navrženou skladbu posoudit zda splňuje základní tepelně-technické požadavky kladené normou 
• jednoplášťové střechy odvětrané systémem větracích kanálků se již nenavrhují - tento způsob odvětrání není funkční a kanálky umístěné vtepelně izolační vrstvě jsou spíše místy tepelných mostů než účinným systémem odvětrání

 

  

   Příklad skladby jednoplášťové střechy : 1-nosná konstrukce,2.1-penetrační nátěr,2.2-parotěsná zábrana ALV 4 RAD (volně položen, příp.bodově nataven),3-tepelná izolace - EPS střešní dílce s nakašírovaným pásem GG 36, 4.2-vrchní modifikovaný asfaltový pás(v ploše bez posypu - ochranná vrstva kačírku, na atikách s posypem, např. pás Büsscher Baruplan KVE 45 K)   5-ochranná a stabilizační vrstva kačírku

 

3.2.  JEDNOPLÁŠŤOVÁ PLOCHÁ STŘECHA S OPAČNÝM POŘADÍM VRSTEV  /tzv.obrácená/

     Jedná se o skladbu, kdy je tepelná izolace umístěna nad hydroizolační vrstvou. Tepelná izolace v tomto případě musí být nenasákavá. V současné době je pro tuto skladbu střech možné použít pouze jeden materiál - extrudovaný polystyren.

    Tímto systémem je  „teoreticky" odstraněna kondenzace vodních par ve střešním plášti.  Problémem však může být v chladných ročních období ochlazování hydroizolace. Tento problém lze eliminovat variantním řešením obrácené střechy tzv. duo střechy, kdy je cca 40% potřebné tepelné izolace umístěno pod hydroizolací a 60% nad hydroizolací.

 

 

 Příklad skladby jednoplášťové obrácené střechy : 1-penetrační nátěr,3.1- podkladní pás Büsscher Barutekt GG 40 K, plnoplošně nataven,3.2.- krycí modifikovaný asfaltový pás Büsscher Baruplan KVDE 40 K / (v ploše možno bez posypu KVE 40 K - ochranná vrstva tepelná izolace, na atikách s posypem), 4-tepelná izolace z XPS, pod tepelnou izolaci doporučujeme vložit drenážní vrstvu např. z prostorové smyčkové rohože, 5-filtrační vrstva z geotextilie, 6-stabilizační vrstva z kačírku

 

3.3. JEDNOPLÁŠŤOVÁ PLOCHÁ  KOMPAKTNÍ STŘECHA

    Jedná se o název skladby jednoplášťové střechy, kde je tepelná izolace tvořena pěnovým sklem, které je plnoplošně nalepeno do asfaltového tmelu a na něm je plnoplošně natavena hydroizolace z asfaltových pásů.   Pěnové sklo se nesmí k podkladu mechanicky kotvit ani se přes něj nesmí kotvit žádná hydroizolace.

    Kompaktní střechy svými funkčními parametry a kvalitou předčí ostatní skladby, ale z hlediska  vysoké ceny pěnového skla se navrhují velmi zřídka. Své uplatnění nacházejí zejména u střech nad bazény, zimními stadiony a na jiných exponovaných místech - např. v případech nároků na vysoké provozní zatížení - parkoviště s vysokým provozem. 

 

 Příklad skladby jednoplášťové kompaktní střechy : 1-Nosná konstrukce,2.1-Penetrační nátěr (BV Büsscherit),2.2-Horký asfalt (VM E Büsscher) 3-Tepelná izolace-pěnosklo lepené do horkého asfaltu, 4.1-Horký asfalt (VM E Büsscher),4.2-modifikovaný asfaltový pás, např. KV E 45 K Büsscher Baruplan, lepený do horkého asfaltu , 5-Ochranná vrstva - násyp z kačírku

  

3.4. DVOUPLÁŠŤOVÁ PLOCHÁ STŘECHA

     Dvouplášťové ploché střechy patří mezi střechy větrané. Střecha se skládá ze dvou plášťů mezi kterými je větraná vzduchová mezera. Nelze říci, že by nad některými prostory bylo lépe navrhovat konkrétní typ střechy (jednoplášťová/dvouplášťová). Důvody pro volbu systému vycházejí z konstrukčních, funkčních, příp. estetických požadavků.

     Dolní plášť je tvořen nosnou konstrukcí a tepelně izolační vrstvou. V některých případech je vhodné pod tepelně izolační vrstvu vložit i vrstvu parotěsnou, která může mít i funkci pojistné hydroizolace.

     Horní plášť je běžně tvořen nosnou konstrukcí a hydroizolační vrstvou. Pro omezení kondenzace vodních par na spodním povrchu horního pláště lze toto riziko kondenzace par omezit zateplením horního pláště doplňkovou tepelně izolační vrstvu (pod nebo nad hydroizolací).

    Správná funkce dvouplášťové střechy je závislá na návrhu odvětrané vzduchové vrstvy. Vzduch proudící ve vzduchové mezeře musí bezpečně odvést veškeré vodní páry které se do tohoto prostoru dostanou dříve, než dojde k jejich kondenzaci. Požadavky pro návrh větrané vzduchové dutiny stanovuje norma ČSN 73 1901 - Navrhování střech.

 

 Příklad dvouplášťové nezateplené střechy s dřevěnou  nosnou konstrukcí horního pláště

  

4. HYDROIZOLACE PLOCHÝCH STŘECH Z ASFALTOVÝCH PÁSŮ

 Pro hydroizolační vrstvy z asfaltových pásů doporučujeme : 

• navrhovat pásy snenasákavými nosnými vložkami
• hydroizolaci navrhovat z modifikovaných asfaltových pásů
• vpřípadě zdůvodněné kombinace soxidovaným pásem u vícevrstvého systému je nutné,

      aby vrchní vrstvu souvrství tvořil modifikovaný asfaltový pás

• pokud není zajištěna ochrana proti UV záření jinak, navrhovat vrchní pásy hydroizolačního souvrství sochranným břidličným posypem

    Pokud hydroizolace není navržena jako jednovrstvý systém, doporučujeme vždy hydroizolaci provádět jako dvouvrstvou o minimální tloušťce souvrství 7mm.

 Podkladní pás hydroizolačního souvrství

   Volba materiálu pro spodní - podkladní vrstvu hydroizolačního souvrství je ovlivněna způsobem pokládky, druhem kotvení, materiálem horní vrstvy a v neposlední řadě i funkcí vrstvy v souvrství celého střešního pláště.

    Obecně platí že pro mechanicky kotvené systémy volíme pásy s nosnou vložkou o vyšší pevnosti, tzn. např. ze skelné tkaniny.

    Pásy s PES vložkou natavované k podkladu by se měly volit s ohledem na dostatečnou tloušťku krycí asfaltové hmoty, aby nedošlo při natavování k propálení nosné vložky.

    Jednou ze specialit společnosti Büsscher & Hoffmann v zimním období je výroba speciálních pásů z upravené asfaltové směsi, která umožňuje rychlejší natavení pásu. Tyto pásy jsou označeny na etiketách značkou X/2.

   Zde pro příklad uvádíme několik možných variant materiálů podkladních vrstev :  

V 40 K BÜSSCHER BARUTEKT	Oxidovaný AP  s vložkou ze skelné rohože	3,0
GG 36 BÜSSCHER BARUTEKT	Oxidovaný AP s vložkou ze skelné tkaniny	3,0
GG 40 K BÜSSCHER BARUTEKT	Oxidovaný AP s vložkou ze skelné tkaniny	3,6
KV E 40K BÜSSCHER BARUPLAN	Modifikovaný AP s PES vložkou	3,6
KV E 45 K BÜSSCHER BARUPLAN	Modifikovaný AP s PES vložkou	4,0
KV EW 45K BÜSSCHER BARUPLAN	Speciální modifikovaný AP pro zelené střechy odolný proti prorůstání kořínků	4,0

 

Vrchní - krycí pás hydroizolačního souvrství

    Tento pás by měl být navržena a proveden jednoznačně z modifikovaného asfaltového pásu.

Pro naše  klimatické podmínky je nejvhodnější modifikace asfaltové hmoty pomocí SBS, tj. elastomerně modifikované asfaltové pásy.

    Asfaltové pásy s modifikací APP, tj. plastomerně modifikované pásy, se pro své vlastnosti v našich klimatických podmínkách používají zejména pro aplikace na dopravních stavbách - hydroizolace mostů, patrových parkovišť  a pojízdných teras apod..

    Vrchní pásy vystavené přímému působení slunečního záření doporučujeme navrhovat zásadně s ochrannou vrstvou -

    - nanesenou přímo na asfaltový pás -  břidličný posyp, reflexní nátěr

    - nebo provedenou jako samostatná vrstva - násyp kačírku, dlažba na podložkách, souvrství ozeleněné střechy apod

Několik příkladů pásů pro vrchní - krycí vrstvy hydroizolačního souvrství : 

PV 5 ED BÜSSCHER BARUPLAN	Modifikovaný AP s PES vložkou, s břidličným posypem	4,6
KVD  45 K BÜSSCHER BARUPLAN	Modifikovaný AP s PES vložkou, s břidličným posypem	4,0
KVD  55 K BÜSSCHER BARUPLAN	Modifikovaný AP s PES vložkou, s břidličným posypem	5,0
CU EW 55K BÜSSCHER BARUPLAN	Speciální modifikovaný AP pro zelené střechy odolný proti prorůstání kořínků	4,5

 

Jednovrstvé systémy z asfaltových pásů

   Jednovrstvé hydroizolační systémy se používají při rekonstrukcích i novostavbách. Používají se speciální asfaltové pásy určené pro realizaci těchto systémů. Výhodou jednovrstvých systémů je zkrácení doby pokládky hydroizolace.

   V sortimentu společnosti Büsscher & Hoffmann je také speciální modifikovaný asfaltový pás určený pro jednovrstvé hydroizolační systémy - pás BÜSSCHER BARUPLAN KVD 55 KU SUPER UNO. Tento pás je vyroben z elastomerně modifikované asfaltové směsi a má kombinovanou nosnou vložku (PES a skelná mřížka). Pás je díky kombinované nosné vložce vhodný pro natavování, případně lepení i pro mechanické kotvení k podkladu.

   Dalším z výrobků vhodným pro jednovrstvé systémy je pás TSD BÜSSCHER BARUTOP RENO. Tento pás je vhodný zejména pro sanace a rekonstrukce střešních plášťů. Další informace o vlastnostech a použití pásu TSD RENO  naleznete v části F, kap. 2.2. a v části G, kap. 4. této příručky. 

KVD 55 KU BARUPLAN SUPER UNO	Modifikovaný AP s PES vložkou, s břidličným posypem pro jednovrstvé systémy	5,0
TSD BÜSSCHER BARUTOP RENO	Speciální elastomerasfaltový pás pro sanace, s vložkou z PES rohože,.	5,3

 

 

 5. FOLIOVÉ HYDROIZOLACE PLOCHÝCH STŘECH

 

     Foliové hydroizolace se na plochých střechách pokládají jako jednovrstvé. Proti hydroizolacím z asfaltových pásů mají hydroizolační folie podstatně menší tloušťku (běžně 1,2 až 1,8 mm) a nižší plošnou hmotnost ( 1,2 až 2,0 kg/m²).

    Výhodou foliových systémů je dlouhá životnost s minimálními nároky na údržbu, rychlá pokládka a z hlediska stavebně fyzikálního je výhodou i větší propustnost folií pro vodní páry. Foliové hydroizolace vykazují malou odolnost proti mechanickému poškození.

    Společnost Büsscher & Hoffmann je dodavatelem střešní hydroizolační folii - BÜSSCHERPLAN. Tato folie je na bázi měkčeného PVC (mPVC). Při pokládání foliových systémů na beton či jiný hrubý podklad je nutné je podložit vrstvou geotextilie, aby nedošlo k mechanickému poškození folie. Separační vrstva z geotextilie (300-500g/m²) se musí vložit pod folii také v případě, kdy se folie pokládá na asfaltové pásy nebo na polystyren. Folii je potřeba chránit také tam, kde by mohlo dojít k jejímu poškození propálením - např. na terasách nedopalky apod..

   Foliové hydroizolace je nutné provádět s maximální pečlivostí. Ve většině případů se tyto systémy provádějí jako mechanicky kotvené nebo volně položené se stabilizační vrstvou. V přesazích se folie spojuje horkovzdušně.