Stavební připravenost
1. PŘEVZETÍ STAVENIŠTĚ
Vzhledem k tomu, že izolatérské práce jsou prováděny převážně formou subdodávek, probíhá převzetí staveniště ve zjednodušené formě. Převzetí staveniště musí být potvrzeno v zápisu o převzetí staveniště
Pří převzetí je nutno prověřit stavební připravenost pro provádění izolačních prací - viz odst. 3.
Předmětem převzetí je rovněž přehled opatření pro bezpečnost pracovníků na novém a neznámém pracovišti.
Objednatel je povinen seznámit dodavatele se zásadami bezpečného chování na daném pracovišti, s možnými zdroji úrazu apod.. Dodavatel je povinen seznámit objednatele s riziky stavební činnosti.
Je vhodné převzít od investora odběrná místa (zdroj elektrického proudu, vody), určit přístupové cesty k pracovišti pro dopravu materiálu a pracovníků, součinnosti a koordinaci prací při sdružené montáži nebo provádění prací za provozu v bojektu objednatele a dohodnout se na způsobu, jakým bude hotové dílo předáno.
2. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
2.1. OBECNÁ PROBLEMATIKA BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
Touto problematikou se zabývá vyhláška 324/1990 „O bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích". Pracovníci nesmí provádět žádnou činnost, na kterou nejsou odborně připraveni. Organizační opatření nespočívá pouze v proškolení pracovníků, ale i v kontrole platnosti jejich zvláštních oprávnění a v kontrole používání přidělených ochranných pracovních pomůcek. Vlastní technická opatření k zajištění pracoviště a pracovníků na stavbě předepisuje výše uvedená vyhláška.
2.2. PRÁCE VE VÝŠKÁCH
Za práci ve výšce a nad volnou hloubkou se považuje práce a pohyb pracovníka, při kterém je ohrožen pádem z výšky, do hloubky, propadnutím nebo sesutím.
Každé pracoviště, kde hrozí nebezpečí pádu z větší výšky než 1,5m a kde je možno použít technický způsob řešení, musí být na nebezpečných místech chráněno ochranným zábradlím minimální výšky 1,1m - do 2m výšky jednotyčovým, nad 2m dvoutyčovým zábradlím.
Ochrana proti pádu z výšky nad 1,5m musí být zajišťována buď kolektivním, nebo osobním zajištěním. Při kolektivním zajištění se vždy jedná o technický způsob zabezpečení pomocí ochranných konstrukcí (ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, lešení, poklopy, sítě apod.). Tento způsob ochrany proti pádu z výšky je vždy upřednostňován, pokud ho není možné zajistit, musí být každý pracovník vybaven osobním jištěním.
Při uvedených činnostech je potřebné často shazovat materiál či předměty. Shazování kusových částí je možno provádět, pokud je místo dopadu zabezpečeno (sypký materiál, stavební suť apod. jen na uzavřených shozových trasách). Platí však striktní zákaz shazování předmětů s plošným tvarem (plech, krytina atd.), kdy není možno zaručit bezpečný dopad.
2.3. PRÁCE S ŽIVICEMI
Při pracích s živicemi v uzavřených prostorech musí být zajištěna nucená výměna vzduchu a práce musí provádět alespoň dva pracovníci.
Rozehřívání živic otevřeným plamenem je dovoleno jen v nádobách k tomu určených (tavné nádoby) za přítomnosti alespoň dvou pracovníků. V praxi to znamená, že vždy musí být alespoň jeden pracovník u tavné nádoby (přímá obsluha) a další, kteří jsou poučeni a seznámeni s prací s živicemi, mohou být vzdáleni, vždy však v dohledu a doslechu od místa rozehřívání živic.
Je zakázáno rozehřívat živice otevřeným plamenem přímo v obalech, v blízkosti hořlavých materiálů (minimální vzdálenost 4m), ve výkopech a na střechách, pokud nejsou tavná zařízení k tomu uzpůsobená.
Kladení izolačních pásů pomocí natavovacích zařízení se nepovažuje za rozehřívání živic otevřeným plamenem .
2.4. PRÁCE S NATAVOVACÍMI ZAŘÍZENÍMI NA PROPAN-BUTAN
Při používání ručních hořáků a vícehořákových zařízení na propan-butan musí být obsluha zařízení na propan-butan odborně způsobilá.
Při manipulaci s lahvemi nesmí dojít k nárazům, k jejich převržení nebo přehřátí. Pokládání lahví do ležaté polohy a jakékoliv urychlování vypařování propan-butanu je zakázáno. Netěsné nebo poškozené lahve se nesmí používat. Obsluze není dovoleno provádět jakékoliv opravy tlakových lahví nebo vypouštět zbytky plynu do ovzduší.
Při práci s natavovacími agregáty, kdy obsluha při práci couvá, je zakázáno pracovat touto technologií blíže než 1,5m od nezajištěného konce pracoviště.
3. PŘÍPRAVA PODKLADU PŘED POKLÁDKOU
3.1. OBECNÉ POŽADAVKY A PŘÍPRAVA
Dodavatel provádějící izolaci musí před započetím prací zkontrolovat podklad a evidentní nedostatky písemně sdělit zadavateli.
Nosná konstrukce musí vyhovovat veškerým technickým požadavkům zejména na únosnost, průhyb, kotvení a možnost odtoku vody z konstrukce. Nosná konstrukce je zpravidla tvořena železobetonovou konstrukcí, trapézovým plechem nebo dřevěným bedněním a tvoří podklad pro střešní krytinu.
Spádování střešního pláště může být provedeno dvěma způsoby - spádem tvořeným nosnou konstrukcí nebo pomocí spádové vrstvy (např. spádové klíny, lehčený beton apod.). Je-li odtok vody ze střešní konstrukce příliš pomalý, nebo je-li nějakým způsobem bržděn, vzniká riziko, že voda zůstávající na střeše negativně ovlivní vlastnosti celého střešního pláště. Odvodnění střechy musí být provedeno v nejnižším bodě. Doporučený minimální sklon pro povlakové hydroizolace je 1°, tj. 1,7% směrem k odvodňovacím prvkům.
Dodavatel provádějící hydroizolace by měl před započetím prací zkontrolovat podklad a evidentní nedostatky písemně sdělit zadavateli. Podklad musí být dostatečně vytvrzen a nesmí vykazovat nežádoucí vlhkost. Při přejímce podkladu je třeba dbát na to, aby :
- podklad nebyl příliš drsný nebo porézní, nebyly vněm díry, vydrolená místa, ostré hrany bednění, aktivní trhliny vzniklé sedáním a napětím
- bylo zajištěno odborné napojení hydroizolace na odvodňovací a osvětlovací prvky a ostatní konstrukce, způsobem a polohou odpovídající technickým požadavkům
- se během pokládání hydroizolace na podkladu nevyskytovala cizí tělesa a jiné znečišťující látky jako oleje, barvy apod.
3.2. PODKLAD Z MONOLITICKÉHO NEBO PREFABRIKOVANÉHO BETONU
Stropy z monolitického betonu včetně stávajících spádových vrstev musí být dostatečně vytvrzeny, musí být suché, bez nerovností a uvolněných dílů. Velké plochy je nutno konstrukčně upravit dilatačními spárami tak, aby teplotní napětí nemohlo způsobit trhliny v nosné konstrukci.
Betonové dílce musí v uložení pevně dosedat a tvořit rovný, plynulý povrch. Možné výškové rozdíly mezi jednotlivými panely je nutno vyrovnat. Spáry mezi panely je třeba vyplnit vhodným materiálem (např. maltou) nebo je nutno je překrýt (např. plechovými pásy). Přes příčné spoje (zhlaví) panelů je třeba položit min. 25 cm široké pásy pro překrytí s vložkou ze skelné rohože, opatřené na spodní straně umělohmotnou fólií, které je třeba volně uložit a zajistit jednostranně proti posunutí.
U velkoformátových betonových dílců přibližně od délky 6 m, např. u TT panelů nebo kazetových desek je třeba pomocí pásů překrýt i podélné spoje.
Případné střešní žlaby, povalové lišty apod. je třeba umístit tak, aby bylo po provedení hydroizolace docíleno rovinného povrchu hydroizolačního povlaku. Jsou - li k upevnění dřevěných prvků použity rozpěrné hmoždinky, měly by být vzdálenosti mezi kotvícími prvky v případě pórobetonu min. 50cm.
3.3. DŘEVĚNÉ BEDNĚNÍ A DŘEVOTŘÍSKOVÉ DESKY
Dřevěná bednění musí být sestavena ze suchých zdravých prken, stejnoměrně opracovaných, jednotné tloušťky a pevných v ohybu. Minimální tloušťka prken je 24 mm a šířka od 80 do 160 mm. Obliny nejsou přípustné.
Dřevotřískové desky vhodné pro bednění musí být suché, stejné tloušťky, pevné v ohybu a odolné proti nášlapu. Musí být rovněž uloženy těsně vedle sebe a dostatečně upevněny. Spáry je vhodné překrýt pásy šířky 25cm s vložkou ze skelné rohože, opatřené na spodní straně umělohmotnou fólií.
Dřevěné bednění doporučujeme ošetřit ochrannými prostředky proti vznícení, napadení hnilobou a hmyzem. Použitá impregnace by neměla mít žádné negativní účinky na následující vrstvy střešního pláště.
3.4. TRAPÉZOVÝ PLECH
Podklad z trapézového plechu musí být dostatečně upevněn k nosné konstrukci. Horní pásy trapézového plechu musí být v jedné rovině. V oblastech prostupů je třeba trapézové plechy vyztužit např. použitím zesilovacích plechů. Horní pásy plechu o šířce min. 50 mm, které slouží jako lepicí plochy, nesmí být vyklenuty směrem nahoru a jejich podíl v poměru k celkové ploše má činit nejméně 40 %. Případné ošetření povrchu (ochrana proti korozi, adhesivní nátěr) musí být provedeno prostředky, které se dobře snášejí s materiály, které budou na daný povrch dále nanášeny.
3.5. TEPELNĚ IZOLAČNÍ MATERIÁLY
Je nutné používat pouze teplotně, rozměrově a tvarově stálé tepelně izolační materiály. Materiál musí být odolný proti prošlápnutí. Při provádění hydroizolace z asfaltových pásů natavením doporučujeme volit takový druh tepelné izolace, který je z výroby opatřen nakašírovaným asfaltovým pásem nebo penetrací.
3.6. STÁVAJÍCÍ KRYTINA Z ASFALTOVÝCH PÁSŮ
Před pokládkou nové hydroizolační vrstvy je potřeba provést kontrolu stavu stávající nosné konstrukce a pomocí sond zjistit skladbu střešního pláště a stav jednotlivých vrstev (zkontrolovat funkčnost parozábrany, tloušťku tepelné izolace a její vlhkost, zvážit možnosti vysušení střešního pláště a navrhnout vhodná opatření). Při řešení návrhu sanačních prací je nutné zkontrolovat i stavebně - fyzikální funkčnost konstrukce s nově navrženými vrstvami střešního pláště. Před pokládkou nových vrstev střešního pláště je potřeba vyspravit stávající povrch (proříznout zvlnění, bubliny, zatmelení prasklin, penetrace ).
Poradenské středisko společnosti Büsscher & Hoffmann, s.r.o. zajišťuje podle dohody všechny potřebné sondy, výpočty a návrhy sanací stávajících střešních plášťů.
3.7. STÁVAJÍCÍ KRYTINA Z FOLIOVÝCH MATERIÁLŮ
Doporučujeme individuální návrh řešení dle konkrétní situace. S případnými dotazy se obraťte na našeho oblastního zástupce nebo nás kontaktujte přímo v sídle společnosti.
3.8. PENETRACE PODKLADU
Podklad pro natavování by měl být vždy penetrován. Nátěrový materiál se nanáší po důkladném očištění podkladu např. fibrovým kartáčem. Základní nátěr slouží pro zpevnění podkladu a zajištění soudržnosti pro další nanášené vrstvy.
Pro penetrační nátěry jsou vhodné výrobky BV BÜSSCHERIT nebo BVE BÜSSCHERIT EXTRA.
Při pokládce pásů natavováním na hrubém a nerovném podkladu se doporučuje nanesení přiměřeného množství vyrovnávací vrstvy, například z horké živičné hmoty PYM B.
4.POTŘEBNÁ ZAŘÍZENÍ A PRACOVNÍ POMŮCKY
4.1. NATAVOVÁNÍ
Nářadí : propan butanový hořák, izolatérský nůž s hákovým ostřím, drátěný kartáč, špachtle.
Práci s hořákem by měli provádět pouze proškolení pracovníci za dodržování základních bezpečnostních pravidel pro práci s otevřeným ohněm. Při práci je nutné používat osobních ochranných pracovních pomůcek - uzavřenou obuv, rukavice, dlouhé kalhoty.

4.2. RUČNÍ SVAŘOVÁNÍ
Nářadí : ruční svářečka, silikonový přítlačný váleček (šířky 40mm), izolaterský nůž s hákovým ostřím, nůžky, drátěný kartáč.

Se svářečkou je možno pracovat za každého počasí. Tryskou se provede plastifikace přesahů a poté se pásy přitlačí silikonovým nebo kovovým válečkem. Svařovací teplota a rychlost se musí přizpůsobit aktuálním klimatickým podmínkám, aby došlo k dokonalému provaření svaru.
Při práci s ruční svářečkou je třeba pečlivě dbát na dokonalé provedení svaru folie. Před vypnutím přístroje je nutno prvně nastavit termostat na nulu a počkat na ochlazení foukaného vzduchu. V případě okamžitého vypnutí přístroje může dojít k jeho poškození.
4.3. SVAŘOVACÍ AUTOMAT
Horkovzdušný svařovací automat s vlastním pohonem, nastavitelná teplota do 600˚C, nastavitelná rychlost pojezdu. Rychlost svařování je cca. 2,5m/min. Při svařování je nutné přístroj kontrolovat a korigovat, aby nedošlo ke zvlnění folie ve švech nebo v ploše.
cz